Přehled rubrik
Kontaktní údaje
Česká vegetariánská společnost
P.O. Box 23
Praha 011
118 01

e-mail:

tel: 721 748 804

bankovní účet: eBanka
2141804001 / 2400

Pojídání masa je jen historická úchylka

Články pro vegetariánství
29.11.2004 Mladá fronta DNES, strana B6, Radka Wallerová

PROČ jsem vegetarián ?

Vegetariány se lidé stávají většinou proto, že odmítají zabíjení.
Vegetariánství je pro někoho módou posledních let. Přitom jeho historie se počítá na stovky let. A to i v Česku. Mnozí lidé z něj učinili svou základní životní filozofii. Důvody, proč se lidé stávají vegetariány, se přitom mohou lišit.

Barbora Dvořáková je vegetariánkou už dobrých dvacet let, od svých osmnácti. "Vegetariánem se kdysi, to mi bylo asi deset let, stal můj tatínek, který se k tomu dostal přes jógu," vypráví žena. Dnes nejí žádné maso ani vejce celá její rodina včetně patnáctileté Kláry a devítiletého Šimona.

Ani hřebíky, ani maso

"Dneska je to mnohem snazší, než to bylo pro tatínka, když začínal," tvrdí Barbora Dvořáková. Vegetariánům vycházejí vstříc obchody a restaurace svou nabídkou, stejné je to i ve školních jídelnách, byť tam to neplatí stoprocentně. "Na dceru jeden čas koukaly děti divně, ale dnes, na gymnáziu, ji naopak její vegetariánství ozvláštňuje," soudí. Když potkala svého muže, ještě maso jedl, ale stejně jako ona inklinoval k vegetariánství. Její rodina se pro ně rozhodla z filozofických důvodů, nechtějí jíst to, kvůli čemu musel někdo zemřít, a proto nejedí ani vejce, zárodky budoucího života. "Lidem, kteří se tomu diví, říkám: Vy nejíte hřebíky a ani vám nepřijde na mysl, že byste je jíst měli. A já stejně nejím maso," popisuje Barbora Dvořáková.

Naučit se vařit bez masa a vajec jí trvalo asi půl roku. A zvládnout se podle Barbory Dvořákové dá třeba i štědrovečerní menu, jen místo ryby bývá třeba sójové maso nebo smažený sýr, obalené samozřejmě jen v těstíčku, kde vejce nahrazuje mléko.

Kde se vzali vegetariáni

Vegetariánství je součástí mnoha kultur a jsou místa na zemi, kde se masu vyhýbá většina lidí. Dochovaly se zprávy o vegetariánství ze starého Řecka, zmiňuje ho mimo jiné Platón. Většina lidí ho však spojuje zejména s Indií. Tam vychází z buddhismu, který se považuje za náboženství nenásilí a odmítá zabíjení zvířat.

Vegetariánství je také v souladu s vírou v převtělování. "Odmítám věřit, že člověk je na světě jen proto, aby se narodil a umřel. I proto nechci nic zabíjet," přibližuje svůj postoj Barbora Dvořáková. Zároveň však říká, že i tak je třeba si stanovit hranici, protože bráno do důsledků, nemohla by zabít ani rostlinu. "Ale kdybych nejedla nic, zabiji člověka, a to je také špatně," vysvětluje.

Do Evropy se vegetariánství dostalo v první polovině 19. století, a to právě z Indie, která byla v té době britskou kolonií. Logicky se proto nejdříve objevilo v Anglii.

V Česku se dostalo vegetariánství do obliby ve druhé polovině 19. století, kdy vznikaly vegetariánské obchody. V té době například v Lázních Jeseník používali lékaři bezmasou stravu jako součást léčby. A nejen oni. "Od 19. století do druhé světové války bylo vegetariánství využíváno k léčbě mnoha tehdejšími významnými kapacitami, jako byli profesoři Hanousek, Chlumský a Bezděk," říká Jan Šťastný z České společnosti pro výživu a vegetariánství, který se zabývá právě historií tohoto směru.

Kafka, Kupka i Masaryk

Vegetariány podle něho byli mimo jiné Franz Kafka, malíř František Kupka, humanista Přemysl Pitter, slavný český sportovec Emerich Rath a krátkou dobu pod vlivem Tolstoje i Tomáš Masaryk.

Nacismus a komunismus však vegetariánství nepřáli, a tak se dalšího vzestupu dočkal až v posledních desetiletích. "Koncem osmdesátých let docházelo k obnově a nyní se zdá vegetariánství již stabilizované a silně rozšířené. Není tedy ničím novým, nicméně je na vzestupu," říká Jan Šťastný. Ostatně, má i známé propagátory - třeba filmového producenta Petra Vachlera, který se stal Vegetariánem roku.

Část příznivců se rekrutuje z mladých lidí, kteří vegetariánství někdy vyzkouší tak jako i leccos jiného. "Vegetariánství může dodat mladým lidem na zajímavosti a výjimečnosti. Ale osobně o tom trochu pochybuji, protože naše společnost ještě není k vegetariánům plně tolerantní."

Proč nejím maso?

"Vegetariány se lidé stávají většinou proto, že odmítají zabíjení. Nechtějí, aby se jejich jídlo připravovalo z těl zabitých zvířat. Nechtějí, aby v jejich jídle bylo ukryto předsmrtné utrpení zvířat. Chtějí mít své jídlo ''čisté''," vysvětluje lékař Zbyněk Luňáček, člen výboru vegetariánské společnosti.

Ostatně, právě tento důvod přivedl k vegetariánství i jeho. "Souhlasím s filozofií nezabíjení, a proto jsem se stal vegetariánem. Myslím, že pojídání masa je jakási historická úchylka lidstva, která, jak doufám, bude brzy napravena," říká lékař. Zároveň oceňuje kladné vlivy vegetariánské stravy na zdraví. "Snažím se vyhýbat těm faktorům, které zdraví nejvíce poškozují - proto nekouřím cigarety, nepiju alkohol a nejím maso," vyjmenovává.

Dalším důvodem, který lidi přivádí k tomu, že nejedí maso, je ekologie. "Produkce masa se výrazným způsobem podílí na poškozování životního prostředí, vede ke znečišťování vody, nutnosti používat chemická hnojiva a tak dále. Dva hektary půdy uživí jednoho masojeda, ale padesát veganů, kteří konzumují jen rostlinnou stravu," porovnává Luňáček. Podle něho by proto každý, kdo chce chránit životní prostředí, měl být vegetariánem. "Jinak to nemyslí vážně. Pouze separovat odpad není dostatečné," soudí.

Maso versus zdraví

Třetí v řadě důvodů, proč nejíst maso, je důvod zdravotní. Maso, zejména červené, obsahuje spoustu tuku a cholesterolu, které zvyšují riziko onemocnění srdce a cév a některými druhy rakoviny.

Ale objevují se i nové pohnutky. "Velmi k tomu přispěly kauzy s BSE a slintavkou, kdy bylo vybíjeno obrovské množství zvířat," připomíná Šťastný.

Nicméně lékaři zatím ve vztahu k vegetariánství nejsou jednotní část je propaguje, část je nechává být a část je přímo kritizuje, zejména u dětí. Avšak i zde se situace mění. "Například Česká pediatrická společnost letos ve svém stanovisku uvedla, že proti správně složené vegetariánské stravě u dětí nelze nic namítat," doplňuje Jan Šťastný.

Barbora Dvořáková tvrdí, že nemá pocit, že by jí něco kvůli tomu, že nejí maso, chybělo. A nestěžuje si ani její muž, pouze někdy připouští, že kdyby jedl maso, byl by možná do jisté míry dravější a agresivnější. "Ano, řekla bych, že tenhle vliv vynechání masa má, ale já si nemyslím, že by to bylo špatně," uzavírá žena.




Kdo je vegetarián

Vegetariáni jsou lidé, kteří se zdržují konzumace veškerého živočišného masa včetně drůbeže, ryb a jiných mořských živočichů.

Ovo-vegetariáni - zařazují do své stravy vejce
Lakto-vegetariáni zařazují mléčné produkty
Ovo-lakto-vegetariáni - konzumují jak vejce, tak i mléčné produkty.
Vegani - úplní vegetariáni, nekonzumují vůbec žádné živočišné produkty.

Recept na vegetariánský pokrm

vařené fazole, pórek, cibule, malý lilek, cuketa, mrkev, česnek (nemusí být), koření dle chuti. Vše se dusí, dokud není jídlo dostatečně měkké, lze ochutit také sójovou omáčkou.

[Akt. známka: 2,44 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 29. 11. 2004 | 3952 přečtení | Počet komentářů: 8026 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Články na webu
Veganská strava je zdravější než masitá - pro lidi i pro planetu
Z hlediska emisí skleníkových plynů je strava, kterou lidé konzumují, stejně tak důležitá jako auto, kterým jezdí.

Z inteligentních dětí budou vegetariáni, tvrdí studie
Děti, které se v dospělosti staly vegetariány, prý měly ve svých deseti letech v průměru o pět bodů vyšší IQ, než ty, které zůstaly u masa.

Vegetariánský experiment v Dánsku
Tři milióny Dánů se během 1. světové války živily výhradně vegetariánsky.

Je vegetariánství zdravé?
lidé, kteří dodržují vyváženou vegetariánskou dietu, vykazují statisticky nižší inklinaci k mnohým chorobám a zdravotním potížím

Tento web je vytvořen v phpRS