autor: Petr Wagner
vydáno: Britské listy, 14.9.2005
link: http://www.blisty.cz/art/24970.html
Vegetariánství je módou. Ale pokud už se ho rozhodne propagovat médium veřejné služby, myslím, že by si mělo zajistit i kvalifikovaného oponenta. Minimálně v případě dětí se totiž hraje o jejich zdravý vývoj a někdy i o život.
Česká televize uvedla ve svém ranním pořadu Dobré ráno diskusi na téma vegetariánství. Protože je ČT placená, mimo jiné, z příspěvků a má vykonávat funkci veřejné služby, považuji za přiměřené dodat k uvedené diskusi několik dalších údajů.
Především je dobře roztřídit formy vegetariánské stravy podle přijímaných potravin. Bez zbytečných podrobností lze hovořit o:
* Ovo-lakto-vegetariánech konzumujících mléčné výrobky, vejce a rostlinnou stravu
* Lakto-vegetariánech konzumujících mléčné výrobky a rostlinnou stravu
* Ovo-vegetariánech konzumujících vejce a rostlinnou stravu
* Veganech konzumujících pouze rostlinou stravu
* Pudinkových vegetariánech konzumujících průmyslově zpracované rostlinné produkty
Všichni se vyhýbají stravě s obsahem masa. Jakéhokoliv. Savců, ryb, ptáků, plazů, paryb.
V tomto místě je potřeba něco říci o člověku a jeho metabolismu jako živočišném druhu.
Lidské tělo se skládá jen ze strukturovaných bílkovin a nerovnováhy na membránách.
Bílkoviny, složené z aminokyselin jsou podstatou života. Člověk je typický všežravec a na to byl jeho metabolismus uzpůsoben. Nevím, zda to bude znit hezky, ale z metabolického hlediska je člověku nejpodobnější prasátko.
Proč uvádím tato fakta, se pokusím objasnit.
Metabolismus člověka je uzpůsoben získávání toho, co potřebuje z nejrůznějších zdrojů. Lépe řečeno všech, které má k dispozici. Zejména strava moderního člověka, energeticky bohatá, ale ne příliš pestrá, vede často k deficitům některých minerálů, vitaminů, nenasycených mastných kyselin a stopových prvků. Energický zásah do stravy v podobí vegetariánství často vede k deficitům některých aminokyselin a tak k nemožnosti regenerovat některé bílkoviny.
Aby bylo jasné, o čem je řeč: tak tělo, ač vypadá velmi trvale, se neustále odbourává a staví znova. Životnost jednotlivých součástí je různá.
Například střevní sliznice (několik kilogramů buněk) se obnoví každých 48 hodin, kostra každých cca 6 měsíců.
Lidské tělo umí leccos samo vyrobit. Sacharidy, tuk. Co neumí a potřebuje dodat zvenku, jsou aminokyseliny (bílkoviny), vitaminy, stopové prvky, minerály a nenasycené mastné kyseliny některých typů. Omezování stravy ve smyslu vegetariánství vede k deficitu ve zmíněných položkách.
A teď, k čemu to vede. Nejběžnější deficity jsou v oblasti vitaminů B2, B12, D, vápníku, železa, jódu, selenu, zinku. Nedostatek plnohodnotných bílkovin vede k poruchám imunitního systému a u dětí k poruchám vývoje mozkové tkáni. V nejtěžších případech až k atrofiím mozkové tkáně, poruchám kognitivních a vizuálních funkcí. Rubem vegetarianstvi je enormni zatížení organismu cizorodými láutkami. Kromě notoricky známých pesticidů a herbicidů jde především o některé kovy, například kadmium.
Je mnoho studií, jejichž výsledky jsou veřejně nepublikovatelné, protože jsou explozivní.
O vztahu počtu synapsí mozkových buněk (zjednodušení inteligence) a výživy, stavu imunitního systemu a výživy.
Bohužel i ze sve klinické praxe mohu doložit několik úmrtí dětí na totální rozvar imunitního systému při tomto typu výživy. Rodiče byly vysokoškolsky vzdělaní, nicméně zcela neodklonitelně od "sve pravdy".
Vegetariánství je módou. Ale pokud už se ho rozhodne propagovat médium veřejné služby, myslím, že by si mělo zajistit i kvalifikovaného oponenta. Minimálně v případě dětí se totiž hraje o jejich zdravý vývoj a někdy i o život.
Petr Wagner je v současnosti primářem oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi - v Klaudiánově nemocnici. Je lékař, biochemik a podnikatel. Je absolventem Karlovy univerzity, kde také vyučoval. Mj pracoval i ve fakultní nemocnici na Bulovce a v nemocnici v Motole.