Rozhovor, který poskytl předseda ČSVV MUDr. Zbyněk Luňáček časopisu Regena.
Vyšlo: Regena 12/2004, strana 6-7, autorka Petra Forejtová.
V současné době se podle průzkumů hlásí v České republice k vegetariánství asi 1 až 2 % populace. Jde tedy o 100 000 až 200 000 lidí. Je velmi pravděpodobné, že se tento počet bude v budoucnu zvyšovat. Velká Británie či Švýcarko sčítá 9 % vegetariánů, Amerika se pohybuje kolem 4 % populace.
O principech vegetariánství, jeho vlivu na zdraví a zdravé výživě jsme si povídali s MUDr. Zbyňkem Luňáčkem, předsedou České společnosti pro výživu a vegetariánství. V oblasti se pohybuje zhruba 15 let. Získané poznatky též aplikuje ve své praxi praktického lékaře.
Co pojem vegetariánství v principu znamená?
V první řadě jde o životní styl, který vychází z filozofických principů nezabíjení a neubližování. Lidé se začínají vegetariánsky stravovat většinou z těchto etických důvodů, dalším důvodem mohou být i zdravotní problémy, ale základní princip opravdu spočívá v tom, že tito lidé nechtějí, aby zvířata trpěla a byla zabíjena někde na jatkách. Nepřejí si, aby všude byly pastviny a kravíny, místo luk a lesů. V celém důsledku jde o kladný vliv na životní prostředí – vodu, energii, půdu. Dochází k devastaci pralesů, aby bylo dostatek pastvin pro zvířata, která nakonec skončí na jatkách.
Jestliže pomineme etické principy a vezmeme v úvahu pouze racionální hledisko – proč je maso pro lidské zdraví škodlivé?
Obsahuje velké množství nasycených tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin. Doporučená denní dávka bílkovin je 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti a vyšší příjem bílkovin může vést ke zdravotním problémům. Člověk, který tedy denně konzumuje maso přijímá bílkovin nadměrné množství. Kromě toho z bílkovin potřebuje lidský organismus především esenciální aminokyseliny, a ty jsou obsaženy i v bílkovinách rostlinných.
Jaký vliv má vegetariánství na zdraví?
Vegetariánství je zdravotně velmi prospěšné! Vegetariáni jsou celkově zdravější, než lidé kteří jedí maso. Vegetariánství nižuje riziko celé řady vážných onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a jiná onemocnění srdečních tepen, vysoký krevní tlak, cukrovka, rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina prsu, ledvinová onemocnění, obezita apod. Jako lékař samozřejmě nikoho nenutím, aby se stal vegetariánem – impuls musí přijít vždy od toho dotyčného, jinak to nemá smysl. Spíše doporučuji snížit spotřebu masa tak na 1 až 2 porce za týden. V mnoha případech mých pacientů dochází k výraznému zlepšení zdravotního stavu. Ať už se to týká hladiny cholesterolu, cukrovky nebo vysokého krevního tlaku. Shrnutí současných vědeckých poznatků o vegetariánství a zdraví podává Americká dietetická asociace ve svém Stanovisku k vegetariánské stravě z roku 2003. Český překlad tohoto Stanoviska vydala v roce 2004 Česká společnost pro výživu a vegetariánství.
Když se někdo rozhodne, třeba právě ze zdravotních důvodů, stát se vegetariánem, je dobré začít tzv. ze dne na den?
Jde o velmi individuální záležitost. Někdo s tím začne hned, jiný postupně snižuje spotřebu masa a masných výrobků a ke skutečnému vegetariánství se dostane třeba za půl roku či rok. Důležité je to, aby člověk dělal, co sám chce a co cítí, že je správné. Rozhodně není pravda, že když se náhle přestane jíst maso, budou z toho nějaké zdravotní potíže. Nic takového nebylo prokázáno.
Je třeba nahradit maso jinou „vegetariánskou“ potravinou? Užívat nějaké konkrétní potravní doplňky apod.?
Z hlediska výživy ne. Když se maso z jídelníčku vyloučí, není nutné ho něčím nahrazovat. Spíše jde o stravovací zvyklosti. Jestliže byl člověk dříve zvyklý na maso, je možné, že má občas chuť na něco hutnějšího. Z tohoto důvodu je dobré zařadit do jídelníčku potraviny jako tofu, Klaso, Robi, tempeh, Ceria apod.
Jediný problém, který může nastat je s vitaminem B12, a to v případě, že dotyčný nejí žádné živočišné potraviny, jako mléčné výrobky, vejce apod. Vitamin B12 je důležitá látka potřebná ke správné funkci krvetvorby a činnosti nervového systému a obnově tkání. Při jeho nedostatku se může objevit chudokrevnost a zvyšuje se hladina homocysteinu v krvi. Jde o vážnou věc a opravdu je třeba na to důsledně myslet. Proto v takových případech doporučuji zařadit do jídelníčku rostlinné potraviny obohacené vitaminem B12 – jako jsou různé kukuřičné lupínky, musli tyčinky a jiné cereální výrobky, sojové nápoje apod. Obsah vitaminu B12 v těchto obohacených výrobcích je uveden na obalu. Další možností je užívání tohoto vitaminu v tabletkách. Denní potřeba se udává v rozmezí 1 až 3 mg.
Co se týče jodu, doporučuji občas konzumovat mořské řasy. Jod je ale problémem vegetariánů stejně jako nevegetariánů, protože žijeme ve vnitrozemí a nemáme moře.
Všechny ostatní látky, vitaminy a minerály jsou obsaženy v rostlinné stravě.
Co má obsahovat zdravý vegetariánský jídelníček? Jaký by měl být správný poměr jednotlivých složek?
Doporučuji především celozrnné obiloviny, rýži, jáhly a pohanku, luštěniny, ořechy, olejnatá semena, trochu rostlinného oleje, hodně čerstvého ovoce a zeleniny a občas mořské řasy. Také různé druhy koření jsou velmi zdravé a dodávají jídlu chuť, vůni a pestrost. Při takové skladbě má člověk dostatečný příjem živin – s výjimkou vitaminu B12 a opravdu pak nemusí sledovat žádné tabulky, doporučení nebo výživové pyramidy. Jen je třeba dbát na to, aby jednotlivé složky stravy byly vyvážené, jíst do nasycení, ale rozhodně se nepřejídat. V případě možnosti, doporučuji konzumovat především biopotraviny.
Na druhou stranu je jasné, že ne každý vegetarián se stravuje zdravě. Ke zlepšení zdravotního stavu nestačí jen vyloučit maso. Jestliže jsou hojně zastoupeny takové potraviny jako bílá mouka, cukr, sladkosti, buchty a koláče, sladké limonády, máslo, smažená jídla, příliš slaná jídla, tak v takovém případě o zdravém jídelníčku opravdu hovořit nemůžeme.
Je vegetariánství dobré i pro velmi malé děti? Rodiče jsou například vegetariáni, a tak to samé automaticky očekávají od dítěte. Nemůže mu to, ale nějak uškodit ve vývoji?
Neumím si představit, že rodiče vegetariáni, by svému dítěti dávali něco, o čem jsou přesvědčeni, že je škodlivé. Zdá se mi to dost nelogické. Nicméně bylo zpracováno několik zdravotních studií ohledně této otázky. V žádné z nich nebylo prokázáno, že by vegetariánství mělo na děti negativní vliv. Děti vegetariánek se rodí se stejnou porodní váhou jako děti nevegetariánek. Růst a dospívání vegetariánské populace odpovídá normálu. Určitě je třeba pro ně správně vybírat vegetariánské potraviny, tak aby měly zajištěný dostatek potřebných látek pro růst a vývoj – to ale myslím, již přesahuje mantinely tohoto rozhovoru. Na trhu je na toto téma několik dobrých knih. Pro kojence je nejlepší samozřejmě mateřské mléko.
Trend toho co je zdravé a co ne, se neustále vyvíjí – např. nevegetariáni ustupují od těžkých jídel, jedí více zeleniny, drůbeže atd. Existuje určitý směr vývoje i ve vegetariánské oblasti?
Ve vegetariánství existuje několik směrů – jsou to lakto-ovo-vegetariáni, kteří nejedí maso, jedí rostlinné potraviny, mléčné výrobky a vajíčka. Další skupinou jsou laktovegetariáni, ti kromě masa nejedí ještě vajíčka, ale ostatní mléčné výrobky jíst mohou. Pak to jsou vegani – živí se pouze stravou rostlinného původu. Fruktariáni konzumují pouze plody, aby rostlinka mohla růst dál. To znamená, že jedí například jablka, rajčata, maliny, jahody – jde o plody, které se utrhnou, rostlina zůstává a dává další plody. Vitariáni se zaměřují pouze na živou rostlinou stravu, jako je syrové ovoce a zelenina, naklíčená čočka apod.
Vnímáte v psychické stránce člověka patrný rozdíl mezi vegetariány a nevegetariány?
Vidím výrazný rozdíl. Jde o jakousi vnitřní spokojenost. Vegetarián, dalo by se to tak říci, má čisté svědomí, nemusí nikomu nic vysvětlovat, ví proč se rozhodl nejíst maso. Nevegetariáni se spíše snaží obhajovat svůj postoj a snaží se neustále někomu vysvětlovat, proč je maso důležité.
Co tradičně jedí vegetariáni o Vánocích?
No, nevím, že by existovalo něco tradičního. Já osobně si dávám tofu nakrájené na plátky, obalené v Hrašce, osmažené na oleji a bramborový salát s rostlinnou majonézou. Je to velmi dobré!
Petra Forejtová