Od listopadové revoluce přibylo vegeteriánů, říká brněnský ekolog

B r n o - Ještě před deseti lety se dali tuzemští vegetariáni počítat na desítky. Jestliže se tehdy často setkávali s úšklebky, dnes se tento způsob výživy stal součástí módního trendu, ke kterému se hlásí stále více lidí.

"Je to životní postoj. Vegetariánství navíc podporuje i Světová zdravotnická organizace jako jeden z plnohodnotných způsobů výživy," tvrdí Milan Štefanec z brněnského Nezávislého sociálně ekologického hnutí (Nesehnutí), který nejí maso už sedm let a posledních pět let se vyhýbá i mléku, sýrům a vejcím. "K podobnému rozhodnutí přivedou člověka zdravotní a etické důvody. Jak prohlásil spisovatel G. B. Shaw, zvířata jsou mými přáteli a já své přátele nejím," řekl Štefanec. O tom, že zvířata mohou trpět, dnes podle ekologa snad již nikdo nepochybuje. "Kdo někdy viděl velkokapacitní drůbežárny, kde jsou slepice narovnané až v šesti řadách nad sebou v malých drátěných klecích, a kdo byl někdy ve velkovýkrmně prasat, možná snáze pochopí argumenty vegetariánů a ochránců zvířat proti konzumaci živočišných produktů," vysvětluje Štefanec. Ne každý však s vegetariány souhlasí. Mnoho lidí si život bez pořádného kusu masa nedovede ani představit. Uzené klobásy či šťavnatou pečeni nelze nahradit obilnými klíčky, znějí jejich názory. "Na dědině k nám chodil řezník, který nad vegetariány vždy jen mávl rukou," říká Marcela Urbanová ze soběšického Řeznictví uzenářství Urban. "Není nad maso, říkával. Podle mě by se to s masem nemělo přehánět, ale úplně odbourat ho také nelze. Je to ale každého věc," dodává Urbanová. Na vegetariánskou výživu se různí i názory lékařů. Ti konzervativnější nedoporučují kvůli nezbytným bílkovinám omezovat konzumaci masa, zvláště ne dětem a mladým lidem. "Je to však individuální," tvrdí lékařka Markéta Konečná z brněnské Polikliniky Dobrovského. "Dospělý zdravý člověk na určité období maso vysadit může. Záleží na tom, jak bílkoviny nahradí. Mladému organismu by však maso ve stravě chybět nemělo, i když vegetariánské rodiny, které dětem od malička maso nedávají, budou tvrdit něco jiného," dodává Konečná. Směrů, ke kterým se přiklání příznivci bezmasé stravy, dnes existuje už několik. Nejrozšířenější jsou takzvaní lakto-ovo vegetariáni . "Tito lidé nejedí maso ani sádlo či krev, kvůli kterým muselo být zvíře usmrceno. Do své stravy však zahrnují jiné živočišné složky jako třeba vejce, mléko a sýry." Vegani odmítají ze zdravotních a především z etických důvodů využívání zvířat jako surovinové základny, a proto konzumují jen potravu čistě rostlinné povahy. Etické důvody vedou mnohé lidi i k fruktariánské stravě. "Fruktariáni nejedí rostliny, konzumují jen jejich plody, jako jsou ořechy, ovoce, obiloviny či luštěniny," řekl Štefanec. Úspora energie a návrat k přirozené podobě stravy jsou důležité pro vitariány, kteří jedí pouze syrovou stravu. Jejich potrava tak není tepelně ani chemicky upravována. Podle Štefance právě hospodářské a ekologické důvody přimějí mnoho lidí ke změně stravování. Ekologové upozorňují také na důsledky vysoké spotřeby masa. "Až devadesát procent zemědělské půdy se používá přímo či nepřímo k chovu a krmení dobytka. Půda, která uživí jednoho konzumenta masa, by jinak uživila čtrnáct vegetariánů nebo padesát veganů," vypočítává Štefanec. Dnes jsou alternativní způsoby výživy rozšířeny hlavně díky síti vegetariánských jídelen a specializovaných prodejen. "I v restauraci si můžete dát hned několik bezmasých jídel. V obchodech lze navíc vybírat z bohatého sortimentu produktů racionální výživy."


Mladá fronta DNES 26.10.1999
Z jižní Moravy - Autor: PETRA MARKOVÁ - Strana: 02