Není pravda, že děti potřebují ke zdravému růstu maso

Se vzrůstajícím povědomím o naší České společnosti pro výživu a vegetariánství a námi propagované změně životního stylu (Ad LN 29. 2. 2000: Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace) přibývá i kritických hlasů, odborných negativních názorů a obav z důsledků našeho téměř "extremismu".

Zástupci vegetariánů jsou tak často nuceni se ptát - jde doopravdy o skutečný zájem o zdraví národa? Nebo jde také o zájmy některých producentů surovin, výrobců potravin a o zájmy lobbistických skupin, jejichž nemalé (subvencované) zisky a neochota zásadně změnit své pohodlné jednání a zavedenou výrobu jsou propagací jiného způsobu života zřetelně ohroženy? Mezi těmito kritickými hlasy, někdy zaznívajícími na vysoké odborné úrovni, je však i hodně těch, které hlásají názory nevědecké, neúplné, protichůdné polopravdy. Typickým příkladem takových názorů je článek "Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace", který vyšel v příloze "Zdraví" . Mezi odpovědnými matkami způsobil už jenom tím naprosto nesmyslným titulkem veliké obavy. Nesmyslnost nadpisu totiž sám autor dokazuje tím, že na téže straně vlevo dole uvádí velmi správnou tabulku "Bezpečná dětská vegetariánská strava". A v ní není po mase ani památky, leč přesto je tato strava považována za "bezpečnou". Dle nadpisu článku ovšem i takto stravovanému dítěti "hrozí komplikace". Zmýlená je jasná - autor zaměňuje "maso" za "zvířecí bílkoviny" (vejce, mléko, mléčné produkty - máslo, sýry). Předpokládáme, že v této souvislosti se míní spíše strava veganská. Ani to by však navíc nebyla pravda, neboť je známo a prokázáno, že i veganská strava, ovšem správně složená, je zdravá a plnohodnotná pro dospělé i pro děti.

Jediný menší problém vitamin B12
Zvláštní pozornost si zaslouží rozbor tvrzení "není totiž možné získat všechny potřebné živiny pouze z rostlin a, i když se to nemusí projevit hned, organismus vegetariánů strádá". Takže opět by se mělo mluvit spíše o veganech, aby to bylo aspoň trošku pravda. Tyto dva velmi rozdílné pojmy se ovšem volně směšují v celém článku, někdy v jedné větě, někdy v jednom odstavci, takže skutečně není možno dobře definovat, co vlastně má autor na mysli.
Opodstatněně se domníváme, že pod slovem "rostlina" vidí autor pouze zelené, vegetativní části rostlin, protože z ostatních jejich částí, tj. generativních (plodů) a částí zásobních je skutečně možno získat veškeré nutné živiny. Jediný problém je se zmiňovaným vitaminem B12, který však vegetarián uhradí hrnečkem mléka či kouskem kvasnic nebo trochou mořských řas. Dieta je to zajisté obtížnější, složitější, náročná na vědomosti a správné informace, je však zdravější a z hlediska filozofie dítěte za ní nestojí zavražděné zvířátko a dítě má čisté svědomí a lepší spánek bez nočních můr!

Bezpečnost potvrzují rozsáhlé studie
Diskuse o tom, zda je vegetariánská strava vhodná i pro malé děti, je zcela logická a bylo jen otázkou času, kdy se s ní začne. Tato diskuse totiž ve státech západní kultury již opakovaně proběhla. Současně se vzrůstajícím počtem laktovegetariánů a veganů v Česku (asi čtyři procenta oproti jedenácti ve Velké Británii) se rozbíhá i u nás. Ale kde a jak získat na takové závažné otázky správné odpovědi? Ve zmíněné části světa vyřešili tuto situaci rozsáhlými studiemi, při nichž sledovali zdravotní stav vegetariánů, dospělých i dětí. Jejich závěry jsou shrnuty kromě jiného ve "Stanovisku Americké dietetické organizace k vegetariánství". Z něho citujeme: "Dobře rozvržená veganská a laktoovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období včetně těhotenství a laktace. Zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu růstu." Takový je současný názor západních odborníků. Jak si určitě čtenáři všimnou, řada názorů uvedených v diskutovaném článku je v rozporu s výše uvedenou citací ze Stanoviska Americké dietetické organizace. Proč tomu tak je?

Proč je vegetariánství zatracováno?
Vegetariánský způsob života totiž přináší mnoho nových pohledů na humanitu, výživu, zdraví, životní prostředí, ekologii a ekonomiku. Jak všichni dobře víme, je snadné dovézt do naší republiky nové spotřební zboží, ale je obtížné přijmout nové myšlenky. A tak u nás stále přetrvávají staré názory na vegetariánskou stravu, která je podle nich nedostatečná, nemůže zajistit dostatek bílkovin, esenciálních aminokyselin, železa, vápníku, vitaminu B12 atd. To všechno jsou však většinou představy již dávno překonané a vyvrácené teorií i praxí. Vědecké studie i dlouholetá praxe vegetariánů to potvrzují. Samozřejmě, že vegetariánská strava má také rizika, ale vhodným výběrem potravin je lze snadno vyloučit. Rizika má ovšem i konvenční masitá strava a velmi pravděpodobně jich má mnohem více než strava vegetariánská. Je to například riziko onemocnění rakovinou. Člověk, který pravidelně jí maso, má o čtyřicet procent vyšší pravděpodobnost, že zemře na rakovinu, než člověk, který maso ze svého jídelníčku vyloučil. K takovému závěru dospěli vědci ve studii provedené ve Velké Británii na souboru šesti tisíc vegetariánů, které sledovali dvanáct let. Práce byla publikována v časopise British Medical Journal. Zmiňovaný článek zveřejněný v LN je tedy třeba přivítat jako příspěvek k diskusi o vhodnosti vegetariánské stravy, ale jednoznačně je třeba odmítnout nepravdivá, mylná a nepodložená tvrzení, která se v něm (vedle názorů správných) vyskytují.
Ing. Richard Barták, CSc., mluvčí České společnosti pro výživu a vegetariánství
MUDr. Zbyněk Luňáček, vedoucí odborné skupiny pro nutrici České společnosti pro výživu a vegetariánství

Vegetariánská dieta je obtížnější, náročná na vědomosti, je však zdravější a z hlediska filozofie dítěte za ní nestojí zavražděné zvířátko a dítě má čisté svědomí a lepší spánek bez nočních můr


Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 14.3.2000
Autor: MUDr. Zbyněk Luňáček, Ing. Richard Barták, CSc.,
Strana: 18